Na druhý den po snídani a po naší druhé snídani (lécích), Honza s Vladimírem nakrájeli cibuli, Kamil s Karlem připravili kotlík a zatopili. Nakrájeli jsme maso a připravili potřebné koření a hurá na vaření kotlíkového guláše. Vše potřebné se nanosilo ven na trávník a mohlo se začít. Oheň plápolal a v kotlíku se vařil excelentní slovenský guláš nenapodobitelné chuti. A co by mohlo být dál? Co takhle meruňkové knedlíky, tak Milan na ně zadělal a zadělal také na rybízový koláč. A než nám těsto vykynulo, tak pustili elektriku. No a tak šikovné ruce některých z nás vykouzlily meruňkové a jahodové knedlíky, rybízový koláč a premiéru měl kynutý jablečný závin.

Co by to bylo za společenský den bez grilování, a tak jsme se pustili do přípravy špízů. Maso se nám v marinádě pěkně od rána odleželo. A tak se Milan s Editou a Marcelou pustili do napichování špízu. Počasí se k nám však zase zachovalo macešsky, spustila se bouřka a liják. Ale nám náladu nezkazily. I když se špízy upekly v troubě chutnaly božsky a sladká tečka v podobě zmrzlinového poháru jahod se šlehačkou dovršila bezva den. Už teď se těšíme na další společenský den, a že to stojí také nějakou práci? Jak říká české přísloví – „Bez práce nejsou koláče“.